Vrátit zašlou slávu opavské Bredě pomohou i odborníci z VŠB-TUO

Obchodnímu domu Breda v Opavě, který byl ve své době největším v Československu, se blýská na lepší časy. U procesu jeho obrody stojí i zástupci VŠB-TUO. Pracovníci Výzkumného energetického centra, jedné ze součástí Centra energetických a environmentálních studií, vymýšlí způsob, jak zrestaurovaný objekt vytopit, větrat, případně ochladit. Do spolupráce se zapojí i Fakulta stavební.

Do záchrany obchodního domu, který byl postaven v letech 1927 až 1928 firmou Breda & Weinstein podle projektu vídeňského architekta Leopolda Bauera, se pustilo město ve spolupráci s místními nadšenci. Skupina osob v čele s výtvarníkem Kurtem Gebauerem v roce 2021 založila Spolek na záchranu obchodního domu Breda. Právě s ním opavský magistrát podepsal memorandum o spolupráci a již se rozbíhají některé opravy.  Troškou do mlýna přispějí i zaměstnanci VEC.

„Pracujeme na studii proveditelnosti  pro různá řešení zdroje tepla a zároveň technického návrhu vzduchotechniky.  Jednoduše řečeno, zabýváme se topením, chlazením a větráním budovy. Studie by měla být hotova v září,“ uvedl Lukáš Bukovský z oddělení projekce VEC. Ke spolupráci, která tak trochu vybočuje ze zakázek tohoto vědeckého centra, je přivedla Fakulta stavební VŠB-TUO. Ta pro Bredu zpracovává 3D model a další podklady.

„Obvykle provádíme studie, ale i projekty pro průmyslové areály, různé novostavby, zdrojové části různých provozů.  V tomto případě se jedná o historickou budovu, částečně památkově chráněnou, což přináší řadu omezení. Naším hlavním úkolem je vymyslet zdroj tepla. V současné době je v objektu plynový kotel, my ale budeme prověřovat všechny možnosti včetně tepelných čerpadel, která jsou například v nedalekém obchodním centru Nová Breda. Současně bude ale potřeba obchodní dům větrat. Pro určení optimálního řešení vzduchotechniky ale potřebujeme přesnější data o tom, jaké provozovny v objektu budou, od čehož se odvíjí odhad počtu návštěvníků,“ doplnil Bukovský.

Spolu s kolegy bude muset ověřit stávající stav budovy, najít prostory pro umístění strojoven s technologiemi, navrhnout velikosti zdrojů vzduchotechnik a vymyslet způsob distribuce vzduchu v objektu. „Zkrátka musíme prověřit, zda se námi navržené technologie do budovy vejdou a budeme schopni teplo a vzduch distribuovat až ke konečným spotřebitelům. Jedná se o hodiny výpočtů, návrhů i kreslení dispozičních výkresů,“ přiblížil postup prací, do nichž se v různých fázích zapojí tři až čtyři zaměstnanci výzkumného centra.

I u objektu s letitou historií odborníci myslí na snížení její energetické náročnosti. „Tam, kde je to možné, kolegové stavaři sníží tepelné ztráty zateplením, výměnou oken a podobně. K rekuperaci tepla dochází také v moderních technologiích vzduchotechniky či tepelných čerpadel,“ vysvětlil.

Potvrdil, že i vzhledem k historické hodnotě objektu k práci přistupuje s velkým respektem. „Budova má dlouhou historii, není to žádný novodobý obchodní dům vyrostlý na zelené louce. Člověk si je toho vědom, vnímá atmosféru i příběh objektu. To mě určitě oslovilo a i z tohoto pohledu je zakázka velmi zajímavá,“ uzavřel Bukovský.

Obchodní dům získal v privatizaci Kamil Kolek, kvůli závadě na elektroinstalaci ho ale v roce 2013 uzavřel. Po krachu jeho firmy Bredu převzal správce konkurzní podstaty a několik let se ji snažil prodat. Bezúspěšně. Od letošního roku budovu vlastní město Opava, stavební práce se rozběhly. Jak pro Karvinský a havířovský deník v červenci uvedl opavský primátor Tomáš Navrátil, probíhá oprava střechy, a to z peněz, které vybral spolek. Dále se demontují veškeré dřevěné prvky, chystá se rozebrání celé kopule a oprava oken.

Text: Martina Šaradínová

Foto: Město Opava